Luk 16 | CzeCSP | STEP | Učedníkům také říkal: „Byl jeden bohatý člověk, který měl správce, a ten byl u něho obviněn, že rozhazuje jeho majetek.

Luke 16

O nepoctivém správci

1 Učedníkům také říkal: „Byl jeden bohatý člověk, který měl správce, ^▼▼12,42 a ten byl u něho obviněn, že rozhazuje ^▼▼15,13 jeho majetek. 2 Zavolal ho a řekl mu: 'Co to o tobě slyším? ^{▼▼1S 2,23} Vydej počet ^{▼▼Mt 12,36} ze svého správcovství, neboť dále nemůžeš být správcem.' 3 Správce si řekl: 'Co budu dělat, ^{▼▼ř.: udělám} když mi můj pán odnímá správcovství? Kopat nemohu, žebrat se stydím. 4 Vím, co udělám, aby mne přijali do svých domů, až budu zbaven správcovství.' 5 A zavolal si dlužníky svého pána jednoho po druhém a řekl ^{▼▼ř.: říkal} prvnímu: 'Kolik dlužíš mému pánovi?' 6 On řekl: 'Sto věder ^{▼▼ř.: sto batů, asi 360 litrů; [to se dalo získat asi ze 450 olivovníků]} oleje.' Řekl mu: 'Vezmi svůj úpis, rychle sedni a napiš padesát.' 7 Pak řekl druhému: 'Ty dlužíš kolik?' On řekl: 'Sto měr ^{▼▼ř.: sto korů, asi 3600 litrů; [výnos asi ze 100 akrů pole]} pšenice.' Říká mu: 'Vezmi svůj úpis a napiš osmdesát.' 8 A pán pochválil nepoctivého správce, že jednal rozumně. Neboť synové tohoto věku ^{▼▼Mt 12,32!} jsou vůči svému pokolení rozumnější než synové světla. ^{▼▼J 12,36; 1Te 5,5} 9 A já vám pravím: Učiňte ^▼▼12,33 si přátele z mamonu nepravosti, aby vás, až pomine, přijali do věčných stanů. 10 Věrný ^▼▼19,17 v nejmenším je věrný i ve velkém; nepoctivý v nejmenším je nepoctivý i ve velkém. 11 Jestliže jste tedy nebyli věrní v nepoctivém mamonu, kdo vám svěří to pravé bohatství? 12 A jestliže jste nebyli věrní v cizím, kdo vám dá, co je vaše? ^{▼▼var.: naše} 13 Žádný sluha nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět, a druhého milovat, jednoho se bude držet, a druhým bude pohrdat. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“ ^{▼▼Mt 6,24}

Nyní se zvěstuje Boží království

Toto všechno slyšeli [i] farizeové, kteří byli lakomí, ^{▼▼2Tm 3,2p†; srv. Ef 5,5; L 12,15v; 20,47; Jr 6,13} a vysmívali ^{▼▼ř.: ohrnovali nos …; 23,35† + zkrácený ř. výraz v Ga 6,7; Ž 80,7LXX; Jr 20,7} se mu. 15 Řekl jim: „Vy jste ti, kteří se před lidmi dělají spravedlivými, ^{▼▼15,7; 18,9} Bůh však zná vaše srdce; ^{▼▼1S 16,7} neboť co je u lidí vznešené, je před Bohem ohavnost. ^{▼▼Př 16,15} 16 Zákon a Proroci až do Jana; ^{▼▼Mt 11,12n} od té chvíle se zvěstuje Boží království a každý ⌈je do něho naléhavě zván⌉. ^{▼▼n.: do něho násilím proniká} 17 Je však snadnější, aby pominuly nebe a země, než aby padla jedna čárka Zákona. ^{▼▼Mt 5,18} 18 Každý, kdo propouští svou ženu a žení se s jinou, cizoloží, a kdo se žení s tou, kterou muž propustil, cizoloží.“ ^{▼▼//Mt 5,32}

O bohatci a Lazarovi

„Byl jeden bohatý ^{▼▼v. 1; 12,16} člověk, ^{▼▼Papyrus č. 75 (3. st. po Kr.) uvádí boháčovo jméno Neués.} a oblékal se do purpuru ^{▼▼Sd 8,26; Est 8,15; Mk 15,17} a kmentu a den co den skvěle hodoval. ^{▼▼1S 25,36; Iz 5,12; Jr 51,39; Ez 16,49; Am 6,4—6} 20 U jeho vrat lehával ^{▼▼n.: býval odkládán} nějaký chudák, jménem Lazar, plný ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}vředů, 21 a toužil se nasytit aspoň ⌈tím, co padalo⌉ ^{▼▼var.: drobty, které padaly; Mt 15,27} ze stolu toho boháče; dokonce i psi přicházeli a lízali jeho vředy. 22 Stalo se, že ten chudák zemřel a byl anděly ^{▼▼Mt 24,31} odnesen do klína Abrahamova; ^{▼▼Mt 8,11; srv. StS: ulehnou se svými otci (Gn 47,30; Dt 31,16)} zemřel pak i boháč ^{▼▼Jk 1,11} a byl pohřben. 23 A když v podsvětí ^{▼▼Mt 11,23p} v mukách ^{▼▼v. 28; Mt 4,24†; Zj 14,11; 20,10} pozdvihl ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}oči, uviděl v dáli Abrahama a Lazara v jeho klíně. 24 I zvolal: 'Otče Abrahame, ^▼▼3,8 smiluj ^{▼▼Iz 27,11; Jk 2,13} se nade mnou a pošli Lazara, aby namočil špičku svého prstu vodou a ochladil můj jazyk, neboť trpím bolestí v tomto plameni.' ^{▼▼Mt 25,41; Zj 20,15} 25 Abraham řekl: 'Synu, ^{▼▼n.: Dítě (ř. teknon)} vzpomeň ^{▼▼Pl 1,7} si, že ⌈sis už vybral⌉ ^{▼▼n.: jsi dostal} své dobré ^{▼▼6,24; Ž 73,7} ve svém životě, a Lazar podobně zlé. ^{▼▼J 16,33; Sk 14,22; Zj 7,14} Nyní je zde potěšován, ty však jsi sužován. 26 A k tomu všemu je mezi námi a vámi upevněna veliká propast, aby ti, kdo chtějí, nemohli přejít odtud k vám, ani se přepravit odtamtud k nám.' 27 Řekl: 'Prosím tě tedy, otče, abys ho poslal do domu mého otce, 28 neboť mám pět bratrů, ať jim svědčí, ^{▼▼n.: naléhavě domlouvá; Sk 10,42; 20,24; 28,23} aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.' 29 Abraham řekl: 'Mají Mojžíše ^{▼▼J 5,45—47; Sk 15,21} a Proroky, ať je poslechnou!' 30 On řekl: 'Ne, otče Abrahame, ale kdyby k nim přišel někdo z ^{▼▼ř.: od} mrtvých, budou činit pokání.' ^▼▼13,3 31 Řekl mu: 'Neposlouchají–li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ^{▼▼Sk 19,8; 26,28; 2K 5,11} ani kdyby někdo vstal z mrtvých.'“